Léčivé houby

V lese roste celá řada hub, nad kterými se většina houbařů ani nepozastaví. Na jednu stranu je to správné, neboť každý by měl sbírat houby, které bezpečně rozpozná. Velkou výhodu ovšem mají zkušení houbaři, protože jsou si dobře vědomi, co za vzácné poklady lze v lese najít. Řeč je o houbách, které v sobě mají mnoho léčivých látek a pomáhají při různých zdravotních obtížích.

Rezavec šikmý

Rezavec šikmý je známější pod názvem sibiřská čaga. Sváteční houbaři tento pojem možná nikdy ani neslyšeli. Přitom se jedná o houbu, která se může právem nazývat královnou léčivek.

Výskyt

Ideálním obdobním pro sběr čagy je červenec až listopad. Musíme ji hledat na kmenech mrtvých či oslabených listnáčů. Nejčastěji lze objevit na bříze, ale spatřit ji můžeme i na olších, bucích a topolech. Čaga sibiřská je dřevokazná houba, která vyrůstá pod kůrou těchto stromů. Kůra následně odpadává a plodnice začíná vzhledově připomínat jakýsi nádor.

Rezavec šikmý preferuje nižší teploty, výborně se mu daří na území Ruska, Severní Ameriky a v lesích severní Evropy. Dobrou zprávou ovšem je, že ho můžeme najít poměrně vzácně i v ČR. Když už se tak stane, potřebujeme trochu štěstí v podobě jeho umístění. Houba totiž často roste ve výšce několika metrů.

Léčivé účinky

• Podpůrná léčba při rakovině
• Blahodárné účinky při zažívacích problémech (vředy, žaludek, slinivka)
• Výrazně posiluje imunitu
• Čistí organismus

Čagu můžeme naložit do lihu, zamrazit a především nasušit. Hojně se také používá ve formě nadrceného prášku. Nejčastější využití pak nalezneme v přípravě nápojů v podobě čaje, kávy nebo dokonce vína.

Hlíva ústřičná

Mezi další léčivé houby patří hlíva ústřičná. Roste od října do března, a jelikož jde opět o dřevokaznou houbu, najdeme ji nejčastěji na odumírajících kmenech listnatých stromů. Daří se jí především na bucích, břízách, topolech a ořešácích.

Je dobré vědět, že hlíva se také pěstuje a je běžně k dostání v různých supermarketech. Spolu s žampiony a houbou shitake patří k nejpěstovanějším houbám na světě.

Kuchyňské využití

Hlíva ústřičná má v kuchyni všestranné využití, nejčastěji je však přidávána do různých omáček. Můžeme ji také usušit nebo naložit. Největší přednosti této houby ovšem nalezneme v léčivých látkách, které houba obsahuje. Hlívu ústřičnou běžně seženete v lékárnách v podobě tabletek či nadrceného prášku.

Léčivé účinky

• Dodává tělu důležité vitamíny
• Upravuje hladinu cholesterolu a krevní tlak
• Má protizánětlivé účinky
• Podporuje imunitu
• Pomáhá při léčbě hemeroidů a ekzémů

Pýchavka obecná

Pýchavka je často opomíjená houba, které většina houbařů nevěnuje žádnou pozornost. Svým nálezem možná nezpůsobí tolik radosti, nicméně jde o jedlou houbu s léčivými vlastnostmi. Roste od června do listopadu a většinou ve větším počtu na jednom místě. Setkat se s ní můžeme prakticky všude, na loukách, v zahradách, parcích, při okrajích cest, v listnáčích, výjimečně i v jehličnanech. Výhodou při sběru pýchavek je fakt, že je těžko zaměníme za jinou houbu. Výjimkou je pouze jedovatý pestřec obecný. Ten ovšem nemá na povrchu malé ostny jako pýchavka, které se po dotyku promění na bílý prášek. Další rozlišovací znak nalezneme po rozkrojení, pestřec ve svém stádiu růstu velmi brzy uvnitř černá.

Pýchavky sbíráme zásadně čerstvé, vnitřek musí být čistě bílý a pružný.

Využití

Plodnice se nejlépe hodí do omáček, lze je použít také do karbanátků nebo osmažit jako škvarečky. Nehodí se naopak na sušení či nakládání.

Někteří lidé dodnes připravují z pýchavek tinkturu, která má pomáhat při astmatu a při různých kožních onemocněních. Je také využívána při urologických obtížích a má protirakovinné účinky. Zároveň obsahuje prvky zinku, manganu a železa, jež mají kladný vliv na naše zdraví.

V lesích samozřejmě najdeme celou řadu dalších léčivek, stačí se jen zajímat a hledat. I tady ovšem platí, že je nutné dávat pozor na nebezpečné záměny a v případě pochybností raději neriskovat, případně vyhledat radu zkušených houbařů.